sobota 1. března 2014

Babiččina pohádka


,,Babi, řekni nám nějakou pohádku.“ Dožadují se dvojčata Karen a Kyle. Babička si povzdechne, pohladí svá vnoučata po hlavě a nakonec řekne.

,,Řeknu vám příběh, příběh, který se skutečně stal.“ Dvojčata se uvelebí v křesle a upřou svá modrá očka na babičku, která se dá do vyprávění.

,,Když jsem byla malá, vlezla jsem otci na klín a stejně jako vy, jsem se dožadovala nějaké pohádky a on mi řekl, že mi bude vyprávět příběh, který se stal.

Kdysi, když byl můj otec mlád a bylo mu dvaadvacet let, měl kamarádku. Blonďatou dívku, která byla velice milá, ambiciózní a cílevědomá. Byla tak krásná, že se zalíbila jednomu muži. Byl tu muž, který měl špatnou duši, špatné srdce a Caroline, takto se ta dívka jmenovala, mu pomohla v té temnotě, jež ho obklopovala, najít světlo. Ten muž, Niklaus, si to však neuvědomoval. Vnímal jen citové vzplanutí vůči té dívce. Miloval ji nadevše. Jenže Caroline mu však šanci nedala. Nemohla, přeci jenom to byl špatný člověk a milovala někoho jiného.

I přesto si můj otec všímal, že vždy, když Caroline Niklause uviděla, na tváři se jí rozlil upřímný úsměv. Vždy ho ráda viděla, vždy tu pro ni byl, když potřebovala pomoci. Přesto Caroline nemohla dopustit, aby se do něj zamilovala. Byl to špatný člověk, opravdu špatný, už tolikrát ublížil jejím přátelům, to ano, ale přeci jen v té temnotě viděla světlo, jakousi naději. Ignorovala to však, jak tu naději, tak své city. Vkládala všechnu svou lásku své matce, svým přátelům a především Tyleru Lockwoodovi.

Ano, milovala ho a moc, ale něco ji tam ještě chybělo. Caroline to ale neřešila, neměla proč, měla svého kluka, kamarády, rodinu, zkrátka skvělý život. To zaprvé a zadruhé, ani sama nevěděla, že v lásce jde o něco víc. Víc, než doposud předpokládala.

Caroline žila spokojeně svůj život, měla vše, co by dívka jejího věku měla mít. Byla taky skvělou rádkyní, právě na ni se všichni obraceli se svými problémy. Pomáhala se jim vypořádat s nešťastnou láskou, problémy ve škole i ve špatných zlozvycích.

Jednou se v lásce dostal do úzkých i váš otec. Jeho vyhlédnutá dívka ho přehlížela, byl pro ni jenom kamarád a proto poprosil Caroline, aby mu s ní pomohla. Ona souhlasila a domluvili si schůzku v místním Grillu.‘‘

***

Byla zima, strašná zima. Lidi, kteří se pohybovali venku, ohrožovalo náledí. Led byl všude, na chodníku, na silnici. Stačilo jen málo a každý mohl skončit v nemocnici na chirurgii se zlomenou končetinou.

Caroline spěchala. Měla scůzku v Grillu se svým kamarádem. Měli se sejít v pět hodin a Caroline měla už deset minut zpoždění. Ví, že kdyby se tak nezačetla do knížky od Dickense, nemusela by teď spěchat. Pohlédne do kabelky a snaží se najít svůj mobil. Pořád pokračovala v cestě a nebezpečí, které představovalo náledí, nevěnovala pozornost. Najednou do někoho narazila. Jí i tomu někomu se podrazili nohy a svalili se na zem. Bolelo to, ale Caroline naštěstí neměla nic zlomeného. Zvedla hlavu a zjišťuje, že se nad ní umívala hlava Niklause. Ten se k ní sklonil a políbil. Když Caroline ucítila jeho rty na svých, zarazila se. Ucítila sladkou chuť. Bylo jí to příjemné a proto se dožádala dalšího polibku.

***

,,Když váš otec čekal na svou kamarádku Caroline, pohlédl z okna ven a uviděl pád, který téměř vše změnil. Pak uviděl, jak Niklaus políbil Caroline a musel se usmát, věděl, že se to jednou stane. Nezáleželo na tom kdy, ale hlavně vůbec.“

Babička domluvila. Kyle zvednul hlavu a setkal se s jejím pohledem. Karen se během příběhu podařilo usnout. Kyle se zvedne tak, aby neprobudil svou sestru, dojde ke své babičce a sedne si jí do klína. Podívá se na ní a zašeptá:

,,A babi? Jak to dopadlo?“ Babička jen s úsměvem přikývne a řekne:

,,Nu, přece dobře.‘‘ Kyle se usměje, ale babička pokračuje.

,,Váš otec si srdce své milované nakonec získal. Pak jsem se jim narodila já a o dva roky později i moje sestra, tvoje prateta. Žili spolu šťastně tak dlouho, dokud je smrt nerozdělila.

A jak to bylo s Caroline a Niklausem? Caroline nechala, aby za ní poručilo její srdce. Srdce však dalo Niklausovi šanci, šanci k tomu, aby se změnil k lepšímu. Niklaus se změnil, změnil se, protože Caroline Forbesovou nadevše miloval. A…‘‘ Babička zaváhá a Karen, která se mezitím probudila, to dopoví:

,,…pokud ještě neumřeli, žijí šťastně až dodnes.‘‘

,,Ano.‘‘ Babička Karen pohladí po blonďatých vláskách a také si ji přitáhne do klína, kde už potichu sedí Kyle.

6 komentářů:

  1. Nádherné <3 <3 <3 Je to tak krásné <3 Číst tvé povídky, je lepší než číst jakoukoliv knížku <3 Miluji tvé příběhy <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju <3 <3 Ale myslím, že knížky jsou lepší než mé povídky :D Děkuju, jsem ráda, že těma povidkama někomu dělám radost <3

      Vymazat
    2. Děláš a moc! A tohle je mnohem lepší než první díl Stmívání, a to na něj nedám dopustit =) <3 Ty jsi vážně skvělá <3

      Vymazat
    3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
  2. Děkuju <3 A to ty jsi skvělá <3
    Jinak si nemyslím, že je to lepší než Stmívání :D

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář :)