,,Babi, řekni nám nějakou pohádku.“ Dožadují se dvojčata
Karen a Kyle. Babička si povzdechne, pohladí svá vnoučata po hlavě a nakonec
řekne.
,,Řeknu vám příběh, příběh, který se skutečně stal.“
Dvojčata se uvelebí v křesle a upřou svá modrá očka na babičku, která se
dá do vyprávění.
,,Když jsem byla malá, vlezla jsem otci na klín a stejně
jako vy, jsem se dožadovala nějaké pohádky a on mi řekl, že mi bude vyprávět
příběh, který se stal.
Kdysi, když byl můj otec mlád a bylo mu dvaadvacet let, měl
kamarádku. Blonďatou dívku, která byla velice milá, ambiciózní a cílevědomá.
Byla tak krásná, že se zalíbila jednomu muži. Byl tu muž, který měl špatnou
duši, špatné srdce a Caroline, takto se ta dívka jmenovala, mu pomohla v té
temnotě, jež ho obklopovala, najít světlo. Ten muž, Niklaus, si to však
neuvědomoval. Vnímal jen citové vzplanutí vůči té dívce. Miloval ji nadevše. Jenže
Caroline mu však šanci nedala. Nemohla, přeci jenom to byl špatný člověk a
milovala někoho jiného.
I přesto si můj otec všímal, že vždy, když Caroline Niklause
uviděla, na tváři se jí rozlil upřímný úsměv. Vždy ho ráda viděla, vždy tu pro
ni byl, když potřebovala pomoci. Přesto Caroline nemohla dopustit, aby se do
něj zamilovala. Byl to špatný člověk, opravdu špatný, už tolikrát ublížil jejím
přátelům, to ano, ale přeci jen v té temnotě viděla světlo, jakousi
naději. Ignorovala to však, jak tu naději, tak své city. Vkládala všechnu svou
lásku své matce, svým přátelům a především Tyleru Lockwoodovi.
Ano, milovala ho a moc, ale něco ji tam ještě chybělo.
Caroline to ale neřešila, neměla proč, měla svého kluka, kamarády, rodinu,
zkrátka skvělý život. To zaprvé a zadruhé, ani sama nevěděla, že v lásce jde
o něco víc. Víc, než doposud předpokládala.
Caroline žila spokojeně svůj život, měla vše, co by dívka
jejího věku měla mít. Byla taky skvělou rádkyní, právě na ni se všichni
obraceli se svými problémy. Pomáhala se jim vypořádat s nešťastnou láskou,
problémy ve škole i ve špatných zlozvycích.
Jednou se v lásce dostal do úzkých i váš otec. Jeho
vyhlédnutá dívka ho přehlížela, byl pro ni jenom kamarád a proto poprosil
Caroline, aby mu s ní pomohla. Ona souhlasila a domluvili si schůzku v místním
Grillu.‘‘
***
Byla zima, strašná zima. Lidi, kteří se pohybovali venku,
ohrožovalo náledí. Led byl všude, na chodníku, na silnici. Stačilo jen málo a
každý mohl skončit v nemocnici na chirurgii se zlomenou končetinou.
Caroline spěchala. Měla scůzku v Grillu se svým
kamarádem. Měli se sejít v pět hodin a Caroline měla už deset minut
zpoždění. Ví, že kdyby se tak nezačetla do knížky od Dickense, nemusela by teď
spěchat. Pohlédne do kabelky a snaží se najít svůj mobil. Pořád pokračovala v cestě
a nebezpečí, které představovalo náledí, nevěnovala pozornost. Najednou do
někoho narazila. Jí i tomu někomu se podrazili nohy a svalili se na zem. Bolelo
to, ale Caroline naštěstí neměla nic zlomeného. Zvedla hlavu a zjišťuje, že se
nad ní umívala hlava Niklause. Ten se k ní sklonil a políbil. Když
Caroline ucítila jeho rty na svých, zarazila se. Ucítila sladkou chuť. Bylo jí
to příjemné a proto se dožádala dalšího polibku.
***
,,Když váš otec čekal na svou kamarádku Caroline, pohlédl z okna
ven a uviděl pád, který téměř vše změnil. Pak uviděl, jak Niklaus políbil
Caroline a musel se usmát, věděl, že se to jednou stane. Nezáleželo na tom kdy,
ale hlavně vůbec.“
Babička domluvila. Kyle zvednul hlavu a setkal se s jejím
pohledem. Karen se během příběhu podařilo usnout. Kyle se zvedne tak, aby
neprobudil svou sestru, dojde ke své babičce a sedne si jí do klína. Podívá se
na ní a zašeptá:
,,A babi? Jak to dopadlo?“ Babička jen s úsměvem přikývne
a řekne:
,,Nu, přece dobře.‘‘ Kyle se usměje, ale babička pokračuje.
,,Váš otec si srdce své milované nakonec získal. Pak jsem se
jim narodila já a o dva roky později i moje sestra, tvoje prateta. Žili spolu
šťastně tak dlouho, dokud je smrt nerozdělila.
A jak to bylo s Caroline a Niklausem? Caroline nechala,
aby za ní poručilo její srdce. Srdce však dalo Niklausovi šanci, šanci k tomu,
aby se změnil k lepšímu. Niklaus se změnil, změnil se, protože Caroline
Forbesovou nadevše miloval. A…‘‘ Babička zaváhá a Karen, která se mezitím
probudila, to dopoví:
,,…pokud ještě neumřeli, žijí šťastně až dodnes.‘‘
,,Ano.‘‘ Babička Karen pohladí po blonďatých vláskách a také
si ji přitáhne do klína, kde už potichu sedí Kyle.
Nádherné <3 <3 <3 Je to tak krásné <3 Číst tvé povídky, je lepší než číst jakoukoliv knížku <3 Miluji tvé příběhy <3
OdpovědětVymazatDěkuju <3 <3 Ale myslím, že knížky jsou lepší než mé povídky :D Děkuju, jsem ráda, že těma povidkama někomu dělám radost <3
VymazatDěláš a moc! A tohle je mnohem lepší než první díl Stmívání, a to na něj nedám dopustit =) <3 Ty jsi vážně skvělá <3
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
VymazatDěkuju <3 A to ty jsi skvělá <3
OdpovědětVymazatJinak si nemyslím, že je to lepší než Stmívání :D
Ale ano, JE! =) <3
Vymazat