sobota 1. března 2014

Mystery, kapitola 5.



,,Ne, Kole, nemůžeš to zrušit. Tolik jsme se oba těšili:''
,,Já vím. Eleno, omlouvám se.''
Zezdola se ozývá hádka. Neměl by jsem poslouchat ale nejde to, být upírem má taky spoustu nevýhod, jednou z nich je tohle. Zezdola se pořád ozývá dohadování, už mě to štve, protože se pak nemůžu soustředit na čtení knížky od Tolstého, Annu Kareninu. Je to má nejoblíbenější knížka i autor, Lev Nikolajevič Tolstoj. Osobně jsem ho znal a byl i mým přítelem. Zavřu oči a snažím se hádku vytěsnit z hlavy. Snažím se přemýšlet o tom, co se událo v posledních dnech, jenže beze úspěchu, intenzivní hádku pořád slyším. Když si myslím že už to vzdám, pohltí mou mysl jedna vzpomínka.
***
(Rusko 1873)
Kráčím dlouhou, nekonečnou a známou chodbou. Na stěnách visí obrazy a jsou zapálené pochodně. Země je pokryta černým kobercem a stěny červeným sametem. Po několika minutách vyjdu z chladné chodby do vyhřáté místnosti. U krbu stojí Lev a dívá se do plápolajícího ohně. Je jisté že o něčem přemýšlí. Neruším ho tedy a trpělivě vyčkávám. Lvův pokoj je pěkně zařízený. Obrazy na stěnách, pochodně a svíce, křesla pokrytá rudým sametem a perský koberec. Po chvilce trpělivého čekání se Lev otočí a při pohledu na mě se zarazí.
,,Omlouvám se Elijahu, nevěděl jsem že jsi už tady.''
,,To nevadí, nechtěl jsem tě rušit v rozmýšlení.'' zdá se že ho to moc neuklidnilo.
,,Teď k tomu, proč jsem tě vlastně zavolal. Ale nejdříve se tě musím na něco zeptat.'' přikývnu ,,Dokážeš udržet to co se ti chystám říci v utajení?.'' Lvova otázka mě překvapí. Když vidí mé váhání, pokračuje. ,,Ještě jsem to nikomu nepověděl ale už to nedokážu v sobě skrývat.''Ještě chvíli zaváhám, ale nakonec přikývnu. Ani v nejmenším netuším, co má na mysli.
,,Jistě, samozřejmě příteli. Tvé tajemství ukryju hluboko a sám na něj po nějaké době zapomenu.'' Chvíli jsem zapochyboval nad tím, co jsem řekl. Tajemství samozřejmě nikomu nevypovím, ale jestli na něj zapomenu? To bude záležet na okolnostech. Ale Lev mě uklidní.
,,To nebudeš muset. Pokud půjde vše hladce, bude o tom vědět spoustu lidí.'' To mě ještě více zmate. Lev začne přecházet sem tam jako tygr v kleci a přitom spustí.
,,Nedávno jsem byl na návštěvě u matky…''
,,Ano, o tom vím…'' Lev mě zarazí mávnutím rukou a já ty slova, která jsem chtěl říci, spolknu. A Lev,jakoby se nic nestalo pokračuje.
,,a ona mi vylíčila příběh švagrové její přítelkyně. A díky tomu, mě napadl skvělý námět na novou knihu.'' Skvělé. Vím že Lev má problém vymýšlet nové příběhy ale zase dokáže skvěle ten návrh podat.
,,To je skvělé Lve.'' objal jsem ho ,,Mohu být první kdo si to přečte? Prosím.''
,,Samozřejmě Elijahu.''
***
Hádka dole už ustala. Chvíli přemýšlím, co užitečného, by se dalo dělat. Nakonec se rozhodnu k večeří udělat Tousty ála Em. Jde o tousty s máslem, šunkou, rajčaty a sýrem zapečené v troubě. Je to moje specialita a musím říct že i výborná.

2 komentáře:

  1. To jako Elijah vážně mluvil s lvem?A ty tousty určitě vyzkouším a ještě něco Em Em kde jsem to jenom slyšela :D :D :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to upír starý několik tisíc let, proč by to nemohlo být možné? :) A to Em, to je myšleno jako Elijah Mikaelson, jako jeho iniciály, víš ;) :D

      Vymazat

Děkuji za každý komentář :)