Komentář autora: Přináším novou kapitolovou FF povídku na téma The Originals, doufám, že se bude celá líbit.
O povídce:
Elijah a Hayley žijí spolu spokojeně spolu s Hayleninou dcerou Hope v New Orleans a užívají si života. Klaus zapomněl na Caroline a zamiloval se do krásné čarodějky Daviny. Marcel podlehl obávanému vlčímu kousnutí.
Dosud klidné město New Orleans začne sužovat sériový vrah, který vyvražďuje upíry. Kdo to je a jak to, že se nenechá dopadnout?
A ještě k tomu všemu se ve městě ocitá Petrova dvojnice. Amara a Tatia jsou mrtví, Katherine a Elena to nejsou, tudíž Elijah dochází k závěru, že jde o nějakou novou. Ta se brzy dostane do světa nadpřirozených bytostí. Je silná a odvážná, nebojácná a drsná. Svou krásnou někomu učaruje, ale komu? Kdo kouzlu dvojnic podlehne tentokrát? Nebo se bude minulost opakovat?
Mystic Falls, 10. století
,,Niklausi, napij se!“ rozlehne se místností hromový hlas
Mikaela Mikaelsona, otce čtyř synů a jedné dcery. Jeho třetí syn, Niklaus, při
zvuku hlasu svého otce ztuhne strachem. Niklaus nechápe, ale kdo by to chápal?
Mikael na svých pět dětí pomocí čarodějky Ayanny uvalil kouzlo, ze kterého se
později stane prokletí, svázané mocí slunce, životem bílého dubu a sílou
dvojnické krve. Díky kouzlu mají být Mikaelovi děti silné, nedotknutelné.
Už zbývá jen poslední část rituálu, tudíž napití se dvojnické
krve. Nejprve byla Rebekah, poté jeho starší bratr Elijah a teď je na řadě on. Krev
ho sice láká, tak moc, více než co jiného, ale nedokáže to, nedokáže se napít
krve z dívky, kterou tolik miloval.
Krásná Tatia, tak Niklause svou krásou tak uhranula. Niklaus
dříve nikdy a k nikomu nic takového nepocítil.
Touha zvítězila nad láskou a niklaus, hnán přirozenou touhou,
uposlechne otcova rozkazu. Se sílou a rychlostí, o nichž nevěděl, že je má, se
přesune k jeho milované, Tatie.
,,Omlouvám se,“ zašeptá směrem k Tatie a přiloží svá
ústa k tržné ráně na Tatiino zápěstí. Dívka vykřikne bolestí, ale Niklaus,
pohlcen silnou euforii, si křiku nevšímá.
Niklaus nikdy dříve neochutnal nic tak dobrého, tak slastného
a tak podmanivého, než je krev jeho milované.
Niklaus by takto, zakousnutý do Tatiina zápěstí, mohl setrvat
navěky, ale jeho otec jej od Tatii odtrhne a Niklaus se té změny zalekne. Svět
bez přísunu krve je holý a temný, chudý a bezmocný. Niklaus chce víc, chce
další dávku krve, ale ta mu není dopřána, o to se jeho otec postará. Drží
Niklause u stěny, zatímco se jde niklausův starší bratr Finn napít Tatiiny
krve. Niklausovi se nelíbí, když vidí, jak Tatiinu krev pije někdo jiný, než on
sám, a proto se začne otci vzpírat.
Ačkoliv použije všechnu svou starou i nově nabytou sílu,
které v sobě má, otce však nepřemůže, je silnější než on a niklaus si s tím
láme hlavu, je to přeci on, kdo dostal novou sílu, a ne jeho otec. Niklaus se
ale nevzdává, nepřestává proti otci bojovat.
,,Přestaň Niklausi,“ zavrčí na něj jeho otec.
,,Nikdy!“ opáčí Niklaus stejným způsobem. Mikael na svého
syna zavrčí, zní to jako zvíře. Rychlým, velice rychlým a téměř nepostřehnutelným
pohybem Mikael zvedne ruce k Niklausově hlavě a jedným rychlým pohybem
zlomí svému synovi vaz.
Ačkoliv Mikael svého syna nenávidí, dobře ví, že jeho čin
není pro Niklause konec. Mikael přejde ke svému druhorozenému synu Finnovi a
odthne ho od Tatii, jelikož Finn neprojevuje vůči svému otci odpor, mikael
nemusí na něj používat násilí.
Mikael je za Finnovu loajalitu vděčný, za to Niklausovu
divokost z celého srdce nenávidí. Je si dobře vědom toho, že není
Niklausovým biologickým otcem a to mu dává další důvod, proč ho nenávidět.
Nikdy to Esther, své ženě, zas tak úplně neodpustil, ale nikdo to neví, ani
ona.
Teď přichází na řadu poslední z pěti sourozenců,
nejmladší kol. Ten stejně jako Niklaus dělá problémy, ale ne zas tak velké, aby
ho jeho otec nemohl zkrotit. I Kol s malinkým odporem ustoupí a Mikael
přejde ke dvojnici, Tatie, a dívá se na její omámené tělo a svým novým sluchem
slyší, jak jí srdce pomalu přestává tlouci, ale pořád se drží naživu.
,,Hotovo,“ zamumlá Mikael, i přestože ví, že ho ostatní
slyšeli.
Mikael vytáhne zpoza opasku svou dýku a jedním plynulým
pohybem ukončí dívčin život. Mikael za sebou slyší tlumený výkřik své jediné
dcery, Rebeky, a zalapání po dechu svých synů.
Nevšímá si jich a s radostí sleduje, jak z dívčina podříznutého
hrdla tryská krev.
,,Zabiju tě. Jednou,“ zamumlá Niklaus, který se mezitím probral,
aniž by tušil, že ho jeho otec slyší.
Ne,
nezabiješ, protože to budu já, kdo toho druhého zabije, pomyslí si
Mikael a odejde z místnosti, aniž by svým dětem věnoval jediný pohled,
vyhledat Esther, aby mu s něčím pomohla.
Páni DOKONALST! =D zatím to vypadá velmi, velmi DOKONALE =D =D <3
OdpovědětVymazatDěkuju moc!!! <3 <3 Doufám, že se mi to dokonalé podaří udržet i ten zbytek. :D
Vymazat