čtvrtek 12. června 2014

Never say "Goodbye" |1. kapitola

Komentář autora: První kapitola, sice krátká, ale hlavně že je. :) Neobjeví se v ní žádné z hlavních postav, které známe ze seriálu, ale budou zmíněni.




(O jedenáct století později, 16. říjen 2021, krátce před půlnocí)
,,Marcusi, myslíš, že to byl dobrý tah, když Klaus nechal tu upírku Hayley a svou dceru Hope?“ ptá se tři sta let starý upír John svého upířího společníka. Mezitímco procházejí neworleanskou latinskou čtvrtí, sto-osmdesát let starý upír Marcus přemýšlí.
,,Když jde o tu sexy čarodějku Davinu, taky by jsem si dal říct,“ odpoví nakonec Marcus a John souhlasně zamručí.
,,Ale myslím si, že Elijah si je zaslouží víc. Hayley a Hope. Ten je nenechá na holičkách. U Klause by jsem si s tím jistý nebyl,“ dodá John.
,,Klaus je, na rozdíl od svého čestného bratra Elijaha moc divoký.“
,,To je. A upřímně, někdy mi trochu nahání hrůzu.“
,,Jo no, ten výraz, jaký má vždy ve tváři, je děsivý.“
,,Konec řečí o Klausovi!“ zavelí John a Marcus mu neodporuje, ví, že tyhle řeči by je mohli dostat do problémů. Marcus načne nové téma, také nijak bezpečné.
,,A ta blondýna, Rebekah, dlouho jsem ji neviděl. Co s ní je?“
,,Slyšel jsem, že je v České Republice, či jak to je, s nějakým kamarádem. Nějaký Matt Dobrman, nejsem si jistý.“
,,Divné jméno, abych pravdu řekl.“
,,Ale lepší než Marcel. Z toho jména mám osypku. Bleah.“
,,Jo no. A upřímně, jsem rád, že zdechnul.“
,,Bacha! Aby tě neslyšeli.“ John ztlumí hlas. Moc dobře ví, jaké nedozírné následky by to mohlo mít.
,,Psst!“ zasykne najednou Marcus. Zpoza živého plotu zaslechnul zapraskání větviček pod našlapováním podrážek bot. I John to zaslechl. Oba se prudce zastaví, ale jen na zlomek vteřiny, pak se vydají k živému plotu, rostoucího u jedné vily. Sotva Marcus a John udělají pár kroků, ozve se zasvištění zvuku a než stihnou upíři jakkoliv zareagovat, cosi se jim zabodne do srdce. Marcusovo i Johnovo tělo padnou bezvládně k zemi a jejich kůže během pár vteřin postupně zešedne.

,,Ano,“ ozve se hlas a mezerou v živém plotu kdosi vyleze. Postava přejde k mrtvým upírům a ze srdce jim vytáhne jim vytáhne šípy se dřevěným hrotem, které ledabyle otře od krve a zastrčí je do toulce na zádech. Z jednoho ramene si sunfá těžkou sekyru a každému z obou upírů jedním plynulým pohybem usekne hlavu, která se pak kousek odkutálí od těla. Postava si z kapsy motorkářské bundy vytáhne červený kapesník a ostří sekyry pečlivě kapesníkem otře od krve. Postava nad mrtvými těly spokojeně zamručí, sekyru si přehodí přes rameno a vydá se dál.

4 komentáře:

  1. Páni! dcl napínavá kapitola! chci další!!! =D Prosíím! =D jinak je do dokonalé =P <3 =)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. <3 Možná se budu snažit, aby další kapitola byla už v neděli. :D
      PS: Ta napínavost, mě tam moc nepřijde, ale jestli to tak vidí čtenář, tak je to super. :3 :D

      Vymazat

Děkuji za každý komentář :)