pátek 28. února 2014

Výbuch


Ozvala se velká rána. Adina pohlédla vzhůru a uviděla oblak dýmu, který vycházel z letadla, jenž nyní vybouchlo. Letadlo ještě chvíli plachtilo dál. Po míli se výbuch ozval znovu, a hlasitěji a tentokrát se už letadlo sneslo dolů. Adina chvíli zděšeně zírala, ale pak vyrazila k místu, kde letadlo dopadlo, aby mohla pomáhat raněným. Jak dobíhala, tak zděšením nemohla dýchat. Letadlo bylo roztrhané na několik kusů a kolem leželi desítky mrtvých lidí. Z letadla se pořád valil dým a na některých místech ještě dohoříval oheň. V dálce slyšela houkat sanitky a hasiče. Někteří lidé byli roztrhaní na několik kusů. Všude, kam oko dohlédlo, byla lidská krev. Adina vedle sebe zaslechla někoho sténat, ohlédla se po zvuku a viděla sténat asi desetiletou dívku. Byla těžce raněná, ale žila. Adina si z krku strhla šátek a dívce ovázala nejvíce krvácející ránu, kterou měla na stehně. Vzala ji do náruče a vyběhla k přijíždějící sanitce, dívku jim předala se slovy:

,,Zachraňte ji, prosím.‘‘ prosila zoufale a potom se vydala na druhou stranu hledat další živé a poskytnout jim pomoc. Na druhé straně bylo méně lidí. Všem zkontrolovala pulz, ale nikdo ho neměl. Adina se chtěla vrátit, jenže se ozval malý výbuch a Adinina poslední myšlenka patřila té, jenž nyní vlastnila její šátek.

2 komentáře:

  1. pěkné ale nechápu tu poslední větu (Carolinina poslední myšlenka patřila té, jenž nyní vlastnila její šátek.) já myslela že se jmenuje Adina

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář :)