Caroline & Damon

Probudím se v posteli. Nevím, co tu dělám a jen v noční košilce. Vedle mě leží muž. Nevzpomínám si na něj. Nepamatuju si, jak se sem dostal ani co se stalo. Začínám panikařit. Rozhodnu se, že bude nejlepší utéct. Potichu shodím nohy z postele a snažím se neslyšně našlapovat, dokud nedojdu ke dveřím. Kousek pootočím klikou a ještě se zastavím a ohlédnu se zpět. Muž už na posteli neleží.

,,Dobré ráno.‘‘ ozve se od dveří. Ten muž tam stojí, jako by se nic nedělo. Začíná mi bušit srdce strachem. Začínám před ním ustupovat.

Zakroutím hlavou  ,,Prosím.‘‘ vydechnu téměř neslyšně. Narazím do nočního stolku. Do ruky chytnu lampičku a chystám se jí ho udeřit.

,,Nedělej to.‘‘ varuje mě, ale já ho přesto neposlouchám a praštím ho lampičkou. Nic to sním neudělá. Jen se začne tvářit více naštvaněji. Naštve mě to. Lampičku odhodím a snažím se dostat od něj dál přes postel. Na druhém stolku cosi nahmatám a také to po něm hodím. On se před letícím předmětem sehne a já vyběhnu naproti dveřím. On mě ale předběhne a hodí mě na postel. Už začínám mít na krajíčku. Toto je bezvýchodná situace. Hodím po něm ještě polštářem. On ho bez problému zachytí a přičichne si k němu. Když mu znovu vidím do obličeje, vidím, že oči má podlité krví a špičáky se mu prodloužily.