pátek 27. června 2014

Štěstí je jako korálky I

Tuto povídku jsem měla v plánu začít přidávat až později, ale... užij si ji Lexi  <3
Mmch, hiatus pořád běží, tohle je jen výjimka. :)


Noví spolužáci, nové učení, nová legrace, nové hlášky. Nový školní rok přináší spoustu nového, může to být dobré a špatné, i něco mezi tím.
Letos se konečně společně s přáteli dostáváme do maturitního ročníku na střední škole v Mystic Falls. Já i mé kamarádky Caroline a Bonnie doufáme, že nový rok nám přinese něco dobrého, ať je to cokoliv.
Včera jsem se vrátila z Paříže ve Francii a ačkoliv mám trochu rozhozené tělo z té změny času, nepřeju si nic jiného, než se vrátit mezi zaběhnuté koleje ve škole.
Ráno třetího září krátce před osmou hodinou se s Caroline a Bonnie setkáme před budovou střední školy. Jsme připraveni a vejdeme dovnitř. Vevnitř nás přivítá důvěrně známý pach i šum. Zpaměti najdeme cestu do naší kmenové třídy, kde se usadíme do lavic uprostřed, jelikož ty zadní obsadili kluci a nemohlo nám uniknout, že mezi nimi jsou i dva noví.
,,Panebože, viděli jste je?“ vyjekne potichu Caroline na nás s Bonnie. Jasně že jsme je viděli, copak bychom si mohli něco takového ujít? Noví spolužáci ve škole jsou téměř vždy senzací, obzvláště, když jde o sexy kluky.
,,Psst,“ okřiknu Caroline, ,,Ať nás neslyší.“ A své kamarádky zaměstnám mluvením o prázdninách, než vyvedou něco, co by se týkalo těch nových kluků. V něčem jsem ale s Caroline musela souhlasit, byli opravdu k nakousnutí.
Jakmile zazvonilo na začátek nového školního roku a do třídy vstoupil náš třídní učitel pan Strangberg, utichli jsme a vydrželi jsme být tišší i během proslovu, který učitel půl hodiny odříkával zpaměti. Zněl stejně jako každý jiný rok a proto jsme jako vždy neposlouchali a věnovali se svým myšlenkám a vzpomínkám. Já vzpomínala na tu polovinu prázdnin strávenou v Paříži s bratrem Jeremym a rodiči Mirandou a Graysonem. Byli to jedni z mých nejlepších prázdnin mého života.
Po proslovu třídního učitele následoval další proslov, tentokrát naší ředitelky Hastingové, v aule školy, pak jsme dostali své rozvrhy a tím končil první školní den.
Zrovna jsme s Caroline a Bonnie vymýšlely plány na dnešní odpoledne, když v tu k nám přišli ti dva noví kluci, „Klaus“ a „Kol,“ řekli, když se představovali, a pozvali nás na party u nich doma, dnes od sedmi hodin.
,,A rodiče budou doma?“ otázala se Caroline provokativně. To modrookého blonďáka, Klause, rozesměje, pak s vážným výrazem odpoví:
,,Ne. Jen my dva a starší brácha a mladší ségra.“
,,Fííha, to jste velká rodina, co,“ poznamená Bonnie.
,,Ještě máme jednoho staršího brášku, ale ten je momentálně někde v Rusku,“ řekne ten hnědovlasý, taktéž s modrýma očima, Kol.
,,Dobře, dobře. Ještě si rozmyslíme, jestli vůbec přijdeme,“ vložím se do diskuze.
,,Jo jasně, ještě se uvidíme,“ dodá Caroline a koketně mrkne na Klause. Protočím nad tím oči a už Caroline od nich doslova táhnu.
,,Šmarjá, Caroline, musíš být hned tak průhledná?“ vyjedu po Caroline, jen co dojdeme k nám domů a usadíme se na pohovce před televizí. Jsme tu sami. Rodiče jsou asi pořád v práci a Jeremy pravděpodobně šel k Jakeovi, jeho nejlepšímu kamarádovi.
,,Tak ji tolik nepruď, má právo se bavit,“ zastane se jí Bonnie.
,,Ale já si nemohla pomoct, je přece ták úžasnej,“ nepřestává se Caroline chovat jako… dá se říct idiot? Caroline a Bonnie se dají do podrobného zkoumání K a K, tudíž Klause a Kola. Já jejich rozhovor přestávám poslouchat v tom okamžiku, co se Caroline Bonnie zeptá, jestli by měla u Klause šanci, a začnu se věnovat referátu na Evropskou historii.

8 komentářů:

  1. PÁNI ! MOC DĚKUJI! <3 Tvoje povídky mi táááák mooooc chybí <3 =(
    Dokonalost, nelíbí se mi, že v dohledné době neuvidím další kapitoly =( Ale PERFECT <3 Dokonalé překvápko <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc. <3 Fakticky mě dokážeš nakopnout k dalším, takže se teď pokusím s nějakýma pohnout. Ale nic neslibuju. :D
      A ještě jednou moc děkuju. <3

      Vymazat
    2. jéééééééééééééé!!!!! není za co <3

      Vymazat
  2. Nádhera! :) Moc se těším na další :)
    A ano, jsem z Pardubic :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. :)
      A poslední dobou mám pocit, že snad všichni jsou buď z Pardubic, anebo z Liberce. :D

      Vymazat
  3. Dokonalost! Jsem rada, že povídku píšes doufám, že v ni budeš pokračovat, protože je to bomba! :)...

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář :)